Ke zlatu moc nechybělo. Z Kutné Hory vezeme stříbrné medaile!
Stále to tam je. Ano, mluvíme o bojovnosti, obětavosti a touze něco dokázat. Tatranské týmové srdce stále bije na plné obrátky, a i když potřebovalo injekci adrenalinu, povedlo se ho nastartovat k nejlepším výkonům v této sezóně.
Play-off v Kutné Hoře bylo jedním z nejkrásnějších, které se kdy uspořádalo. Komfort v haly Klimeška si užil snad každý a vše vygradovalo na závěrečném večírku, který svou přátelskou atmosférou a dostatkem zábavy důstojně uzavřel sezónu 2018/19. Během bojů však pro nás nebylo vše tak růžové, jak by se při pohledu na konečný výsledek mohlo zdát.
Ve čtvrtek jsme play-off rozehráli s Bulldogs Brno. Postup do semifinále se povedl v nejkratší možné hrací době, ale šest odehraných třetin se na každém trochu podepsalo. To jsme ovšem ještě netušili, co nás potká v semifinále.
Derby s SKV Praha Comap tým. Sportovní klub vozíčkářů si zajistil postup do semifinále již v základní části soutěže, což mu do zápasů dávalo určitou výhodu v podobě ušetřených fyzických sil. První zápas jsme prohráli. Nedařilo se nám herně a v týmu nepanovala pohoda. Hledali jsme společnou řeč. SKV nás přehrávalo a jejich dobrý pohyb nám dělal obrovské problémy hlavně na naší obranné polovině. Ze zápasu nikdo neměl dobrý pocit, ale stále jsme se snažili přijít na to, jak situaci otočit. Přece jen nás čekal zápas, ve kterém jsme měli po celou dobu nůž na krku.
Druhé semifinále pro nás začalo naprosto tragicky. V jedenácté minutě první třetiny jsme prohrávali 0-3. Možná jeden z mnoha zlomových okamžiků v této sérii přišel hned za minutu, po inkasované třetí brance, kdy se nám podařilo snížit na 1-3, to vše těsně před konce první třetiny. O přestávce se to stalo. Každý pochopil, že takto dál hrát nemůžeme a musíme zabrat. Tatranské srdce začalo bouchat na plné obrátky. Zlepšená obrana a dva góly Zdendy ve druhé třetině nás nastartovali k parádním výkonům. Od té doby až do konce play-off tým šlapal jak švýcarské hodinky. Jarda zachytal famózně a po třech ubráněných oslabeních šel zápas po prodloužení do samostatných nájezdů. Jarda, ač není vyučený zedník, postavil v brance neprůstřelnou zeď a když se v první sérii trefil Tomíno, dostali jsme sérii do třetího rozhodujícího zápasu!
Zápas vypadal daleko lépe. Vyhráli jsme ho výbornou obranou a trpělivostí, která nám tolik chyběla. Když se na konci druhé třetiny trefil Vápno, šli jsme poprvé v sérii do vedení. Hozená rukavice pro SKV, které mělo jen 12 minut čistého času na to, aby odvrátili pohromu. I s kapkou štěstí se nám podařilo zápas ubránit bez inkasované branky a série tak skončila naším postupem do vysněného SUPERFINÁLE!!!
Disciplína a nezdolná víra v úspěch nás nesla celým zápasem. Byli jsme vyrovnaným soupeřem. Štíři marně hledali gólové pozice. Zápas šel do třetího dějství za stavu 1-1. Šance na obou stranách se střídali, až nakonec rozhodl nečekaný odraz, kterého skvěle využil Tomáš David. Dostal tím Štíry do rozhodujícího vedení. Náš závěrečný tlak přinesl střelu do břevna, kdy štěstěna zůstala u našeho soupeře. Gólem neskončil ani závěrečný tlak a hra bez brankáře. Konec. Stříbrné medaile bereme s radostí nám vlastní, protože se nám opět povedlo hrát srdcem.
Tak jsme druhý no a co!
Autor: Tomáš Pek